ZRANĚNÍ ŘIDIČE
V souvislosti s dopravní nehodou může dojít ke zranění řidiče dopravního prostředku, který způsobil dopravní nehodu, který se svou vinou podílel na vzniku dopravní nehody nebo který se nijak nezapříčinil na vzniku dopravní nehody. Podle konkrétní situace se vyhodnotí, zda ten který řidič dopravního prostředku má nárok na odškodnění vzniklé újmy či nikoliv.
Ke konkrétní dopravní nehodě dochází nejčastěji v důsledku porušení nějaké povinnosti stanovené předpisem na úseku silniční dopravy. Někdy dojde k porušení pravidel silničního provozu pouze na straně jednoho řidiče, často se však stává, že dojde ke střetu více dopravních prostředků, které se všechny více či méně podílely na vzniku dopravní nehody.
V případě, že v důsledku dopravní nehody dojde ke zranění nebo usmrcení osoby, je vždy zapotřebí zavolat Policii, která celou dopravní nehodu řádně prošetří. Pokud usoudí, že došlo k porušení pravidel na úseku silniční dopravy, buď zahájí úkony trestního řízení, nebo předá věc k řízení přestupkovému. Příslušné orgány následně prošetří, jaké povinnosti byly porušeny tím kterým řidičem a uloží sankce.
-
ZRANĚNÍ ŘIDIČE, KTERÝ DOPRAVNÍ NEHODU ZAVINIL
-
Pokud řidič způsobil dopravní nehodu a utrpěl zároveň újmu na zdraví, nemá nárok na její odškodnění a tento nárok nemají rovněž osoby mu blízké.
-
Naopak je povinen nahradit újmu na zdraví všem poškozeným.
-
Vzhledem k tomu, že takové plnění by mohlo být pro řidiče likvidační, je povinen si sjednat ze zákona pojištění odpovědnosti za provoz motorových vozidel, tzv. povinné ručení, které za něj poskytne pojistné plnění z titulu újmy na zdraví všem poškozeným.
-
V některých případech však po něm může pojišťovna žádat náhradu za poskytnuté plnění, a to například tehdy, pokud pojištěný způsobil újmu úmyslně, porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích, neoznámil bez vážného důvodu ve stanovených případech nehodu Policii, nesepsal záznam o dopravní nehodě a tím došlo ke ztížení řádného šetření pojistitele aj.
-
Budou proti němu zahájeny úkony trestního nebo přestupkového řízení.
2. ZRANĚNÍ ŘIDIČE, KTERÝ DOPRAVNÍ NEHODU NEZAVINIL
-
Řidič, který se na dopravní nehodě nijak nepodílel, má nárok na plné odškodnění své vzniklé újmy, a to jak majetkové škody, tak nemajetkové újmy na zdraví.
-
Svou újmu může řidič za stanovených podmínek uplatnit buď u samotného viníka dopravní nehody z titulu jeho subjektivní odpovědnosti za porušení zákona, u provozovatele dopravního prostředku z titulu jeho objektivní odpovědnosti za škodu z dopravních prostředků nebo u pojišťovny z titulu zákonného pojištění.
-
Je přitom zapotřebí, aby poškozený řidič své nároky řádně vyčíslil a doložil potřebnými podklady a svou újmu uplatnil včas.
3. ZRANĚNÍ ŘIDIČE, KTERÝ SE NA VZNIKU DOPRAVNÍ NEHODY PODÍLEL
-
Často se stává, že při střetu více dopravních prostředků dojde k porušení pravidel silničního provozu u více řidičů. Jeden řidič přijíždějící z vedlejší silnice například nedá přednost vozidlu jedoucímu po hlavní silnici a řidič jedoucí po hlavní silnici zase překročí maximálně povolenou rychlost. V důsledku střetu utrpí některý z řidičů dopravní nehody újmu.
-
Řidič, který utrpěl v souvislosti s dopravní nehodou újmu, má nárok na její částečnou náhradu. Platí totiž, že vznikla-li škoda nebo se zvětšila také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost druhého řidiče se poměrně sníží. Zároveň v případě uplatnění objektivní odpovědnosti za škodu z provozu dopravních prostředků platí, že střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se podle své účasti na způsobení vzniklé škody.
-
V rámci soudního řízení se tak procentuálně určí účast každého řidiče na vzniklé újmě a podle toho se také poměrně krátí jejich nárok na odškodnění. Bez znaleckého posudku se zpravidla takové soudní řízení neobejde.
V judikatuře soudů byla řešena například následující situace:
K dopravní nehodě došlo střetem dvou dopravních prostředků, a to osobního motorového vozidla, které vjíždělo do křižovatky z vedlejší silnice a nedalo přednost v jízdě řidiči motocyklu, který jel po hlavní silnici a v důsledku srážky zemřel. Řidič motocyklu jel v místě, kde byla rychlost postupně omezena až na 60 km/hod rychlostí 121 km/hod a střetu se snažil zabránit brzděním, naopak řidič automobilu na přijíždějící motocykl nereagoval, ačkoliv jej musel vidět.
Soudy dospěly k tomu, že oba účastníci měli na dopravní nehodě svůj podíl. Obecně lze říci, že odpovědnost za střet vozidel a případně další následky jsou zásadně na řidiči, jenž přijel do křižovatky po vedlejší silnici a nedal přednost řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici. Nedání přednosti v jízdě totiž bez dalšího vede k bezprostřednímu a reálnému nebezpečí střetu vozidel, a proto je zásadně odpovědný řidič, který do křižovatky vjíždí z vedlejší silnice. Pouze výjimečně se lze od této zásady odchýlit, např. pokud by splnění povinnosti dát přednost v jízdě zabránila rychlost řidiče vjíždějícího z hlavní silnice. Soudy nižších stupňů nejprve stanovili míru účasti zemřelého řidiče motocyklu na nehodě ve výši 30 %, o což se mělo krátit přiznané odškodnění pro pozůstalé. Nejvyšší soud ČR však usoudil, že vzhledem k výraznému překročení dovolené rychlosti ze strany řidiče motocyklu a dalším okolnostem na jeho straně byla podstatná příčina dopravní nehody spíše na straně poškozeného řidiče motocyklu a poměr, ve kterém se dopravní prostředky na střetu podílely, byl minimálně stejný či spíše opačný. Krácení bylo tedy v návaznosti na tento názor navýšeno.
Stali jste se účastníky dopravní nehody a nevíte, kdo je odpovědný za vzniklou újmu, případně v jaké výši? Neváhejte se na nás obrátit! Zkonzultujte svůj případ se zkušenými odborníky v této oblasti. Rádi Vám v této oblasti pomůžeme.