Co jsou to duševní útrapy a máte nárok na jejich odškodnění?

Pojem duševní útrapy se často pojmově zaměňuje za bolestné nebo ztížení společenského uplatnění, ale není tomu tak. Mohli bychom říci, že jde o tzv. další nemajetkovou újmu dle § 2956 obč.z., která z časového hlediska odpovídá mezistupni mezi jednorázovou náhradou bolesti a náhradou za ztížení společenského uplatnění, které je trvalého charakteru. Utrpěli jste dopravní nehodu a chcete se dozvědět, zda máte nárok na odškodnění duševních útrap? Pojďme si společně říci, co lze pod duševní útrapy zahrnout.

Duševní útrapy jsou spojeny s omezením tělesné i duševní integrity poškozeného v důsledku utrpěného úrazu nebo onemocnění a negativně zasahují do jeho soukromého a rodinného života.

Ústavní soud se v minulosti zabýval případem poškozeného, který utrpěl v důsledku dopravní nehody mnoho vážných zranění na celém těle, včetně amputace dolní končetiny v bérci a krvácení do mozku. U poškozeného se v důsledku úrazu rozvinula mimo jiné posttraumatická stresová porucha, deprese a porucha kognitivních funkcí.

Poškozenému bylo odškodněno v plné výši bolestné a ztížení společenského uplatnění. Vzhledem k tomu, že takto vyplacené odškodnění nereflektovalo dostatečně vzniklé duševní útrapy, které poškozenému v souvislosti s úrazem vznikly, s pomocí právního zástupce se obrátil na soud s nárokem na odškodnění další nemajetkové újmy na zdraví.

Ústavní soud ve svém nálezu konstatuje, že původce újmy je povinen vzniklou újmu plně odškodnit, a to jak majetkovou škodu, tak nemajetkovou újmu na zdraví.

V konkrétním případě poškozený trpěl duševními útrapami, neboť byl omezen v celé řadě každodenních činností v souvislosti s péčí o svou osobu a svou domácnost a byl odkázán na pomoc celé rodiny. Musel výrazně omezit své koníčky, dostal strach s navazováním vážných známostí, rozvinuly se mu četné psychické problémy, pro které byl psychiatricky léčen.

Co spadá pod pojem duševní útrapy je často diskutovaným tématem a i Ústavní soud ve svém nálezu se zamýšlí nad obsahem tohoto nároku.

Z komentářové literatury mimo jiné vyplývá, že pod pojem duševních útrap může být zahrnuto:

-        Strach o život

-        Úzkost v době léčení (z dalšího průběhu léčení, strach z komplikací nebo další operace)

-        Starost o budoucnost (strach z následků zranění)

-        Duševní deprese během léčby

-        Šok ze zranění

-        Odloučení od rodiny v průběhu dlouhé hospitalizace

-        Potrat

-        Pocit méněcennosti

Přepokládá se ale, že se jedná o nepříznivé dopady do sféry poškozeného, které nejsou bolestivé, nemají trvalý charakter a vzhledem k různorodosti by tyto újmy měly soudy v konkrétním případě identifikovat, ohodnotit, zejména na základě objektivizovatelného znaleckého posudku.

Nejvyšší soud ČR pod pojem duševní útrapy zahrnul ve svém rozhodnutí pouze mimořádné okolnosti, které souvisí ze zdravotními komplikacemi spojenými s léčbou, nebo s nevšedními životními událostmi, kterých se poškozený nemohl zúčastnit, mezi něž patří například i nemožnost se zúčastnit plánované studijní nebo pracovní stáže, rodinné oslavy.

S tímto obsahovým vymezením duševních útrap se však někteří odborníci neztotožňují.

L. Tichý rozlišuje ve svém článku mezi dvěma bolestmi:

-        fyzická bolest: subjektivní negativní či nepříjemný pocit, jenž je spojen s poruchou běžného fungování fyziologických procesů – zahrnuta do odškodnění bolestného,

-        psychická bolest neboli tzv. duševní útrapy: bolest, jejíž příčina takového stavu spočívá v psychice člověka – dostatečně není promítnuta do právní úpravy a jako taková by měla být odškodňována v rámci nároku na další nemajetkovou újmu.

D. Mališ dále řadí od další nemajetkovou újmu:

-        ušlé prožívání běžného života,

-        ušlé prožívání nevšedních dnů

-        prožívání nepříjemných či obtížných situacích.

Ústavní soud uvedl, že nesouhlasí s názorem Nejvyššího soudu, že by takto stanovená další nemajetková újma musela odpovídat mimořádné a kvalifikované intenzitě. Naopak by pod tento nárok mělo být zařazeno vše, co nebylo možné zahrnout pod náhradu bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, například duševní bolest způsobená psychickou újmou.

V souladu se svým názorem Ústavní soud uznal porušení základní práv poškozeného a celá záležitost byla vrácena obecným soudům k opětovnému posouzení.

Pokud byste chtěli pomoci s Vašimi duševními útrapami, které Vám vznikly v souvislosti s nenadálou životní událostí, zejména jako následek úrazu z dopravní nehody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, neváhejte se na nás obrátit.

autorka článku: JUDr. Petra Kubínová, advokátka, podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1564/20, ze dne 9. 2. 2021