Jak je to v případě jednorázového odškodnění dítěte v útlém věku za usmrcení osoby blízké?
Nejvyšší soud ČR v nedávné době rozhodoval o výši jednorázového odškodnění dle tehdy platného občanského zákoníku pro nezletilou pozůstalou, které byly necelé dva měsíce v době úmrtí osoby jí blízké, kterou měl být její pradědeček, který umřel pro následky dopravní nehody ve věku 82 let.
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí uvedl, že se odškodněním nepostihuje pouze újma nastalá u pozůstalých v době smrti osoby jim blízké následkem dopravní nehody, ale též újma vzniklá v období následujícím, v zásadě časově neomezeném.
Skutečnost, že nezletilá pozůstalá v době úmrtí osoby jí blízké nebyla schopna si vzhledem ke svému věku uvědomovat její úmrtí následkem dopravní nehody a nepociťovala tak utrpení, není sama o sobě důvodem k tomu, aby jí nárok nebyl přiznán. V obvyklých případech je tak zásadně tento nárok na jednorázové odškodnění dán.
Z druhé strany je zapotřebí mít na paměti, že citový vztah pozůstalé k pradědečkovi se nemohl ke dni smrti plnohodnotně rozvinout a nebylo ani možné důvodně předpokládat, že by se při obvyklém běhu událostí rozvinul v budoucnosti. Není tedy pochyb, že její nemajetková újma nedosáhla a již ani nedosáhne nejen stejné intenzity jako újma blízkých osob, které si ztrátu příbuzného již plně uvědomovaly, ale ani minimální odškodnitelné intenzity. V takovém případě jí nárok na jednorázové odškodnění z titulu dopravní nehody dle znění obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 nevzniká.
Z tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu si tedy můžeme převzít výše uvedené závěry a aplikovat je v praxi na případy obdobné.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 173/2016, ze dne 20. 10. 2016