Kdo odpovídá za vzniklou škodu při střetu řidičů dopravních prostředků?
Nejvyšší soud ČR řešil případ dopravní nehody, která se stala tím, že řidič motocyklu odbočoval doleva z vedlejší silnice na silnici hlavní, po které přijížděl řidič motorového vozidla, a tímto došlo k jejich vzájemnému střetu. Řidič motocyklu předně nerespektoval dopravní značku „Stůj, dej přednost v jízdě!“ a nedal přednost blížícímu se vozidlu, které v uzavřené obci jelo rychlostí 85–92 km/h. Střetu mohl zabránit jak řidič vozidla, jestliže by se ke křižovatce blížil povolenou rychlostí 50 km/h, tak řidič motocyklu, pokud by respektoval dopravní značení, odhadl rychlost přijíždějícího vozidla a dal mu přednost v jízdě.
Předně je v této souvislosti zapotřebí uvést odkaz na ustanovení § 431 občanského zákoníku, v tehdy platném znění, který uvádí, že střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody. Dle nového občanského zákoníku se z hlediska právní úpravy v tomto smyslu nic nemění. Okruh okolností, které mají vliv na posouzení míry odpovědnosti jednotlivých řidičů, tedy není vázán pouze na posouzení podílu jejich zaviněného jednání v rozporu s pravidly silničního provozu. Je zapotřebí vždy zhodnotit všechny skutkové okolnosti konkrétního střetu provozů, zejména pak ty, které byly hlavními příčinami vzniku škody.
Obecně lze říci, že odpovědnost za střet vozidel je zásadně na řidiči, jenž přijel z vedlejší silnice a nedal přednost řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici. Pokud však řidič, který jede po hlavní silnici, znemožní, anebo podstatně ztíží, aby mu dal řidič přijíždějící z vedlejší silnice přednost v jízdě, pak není vyloučena jeho odpovědnost, případně spoluodpovědnost, za případnou kolizi.
V konkrétním výše popisovaném případě vyplynulo ze znaleckého posudku a provedeného dokazování, že řidič motocyklu vyvolal celou kolizní situaci a vzhledem k tomu, že nezastavil na dopravní značce „Stůj, dej přednost v jízdě“, nelze předpokládat, že by mu nepovolená a nepřiměřená rychlost jízdy řidiče vozidla znemožnila dát přednost v jízdě. Účast řidiče vozidla na střetu se pak odvíjí od nepřiměřené rychlosti jeho jízdy, kdy bylo zjištěno, že při dodržení rychlostního limitu mohl tento řidič vozidlo ubrzdit a zabránit tedy střetu. Ve srovnání s okolnostmi na straně řidiče motocyklu, které byly pro střet podstatné a převažující, činí míra jeho účasti jednu třetinu.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se výsledná odpovědnost za vzniklou škodu následkem dopravní nehody stanoví na základě znalosti všech okolností konkrétního případu a nelze tedy spoléhat na to, že porušení povinnosti dát přednost v jízdě je natolik zásadní, aby vyloučilo jakoukoliv spoluodpovědnost jiného řidiče. Z toho plyne ponaučení pro řidiče, aby dbali na dodržování pravidel silničního provozu, zejména na dodržování rychlosti, pokud budou chtít odškodnit případné následky z možného střetu, které jsou při vzniklé újmě na zdraví poměrně vysoké.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 553/2014